Nejprve několik vět o mně :-) Moje první pokusy s patchworkem se objevily dávno na základní škole. Ušila jsem nějaké nepodařené drobnosti, malý polštářek z barevných čtverců a drobné vánoční ozdůbky. Styl "co dům dal". Dala jsem to do krabic na půdu a pak se dlouho nic nedělo. Počítám, že mě tehdy inspirovala nějaká knížka půjčená z knihovny. Nebýt toho, že jsem ty výrobky nedávno náhodou objevila, tak jsem mylně považovala za začátek svého šití dobu mnohem pozdější. Proto stáří těch výrobků pouze odhaduji, vůbec si totiž nepamatuji, že bych něco takového vůbec kdy šila :-) Ani jsem neuměla pořádně navléci nit do stroje, natož pak seřizovat pnutí - podle toho ty první výrobky také vypadaly!
Přesuňme se ale k okamžiku, který byl pro mě zlomový. Ke dvacátým narozeninám (což je už deset let, to to letí!) jsem dostala peníze, ať si koupím něco hezkého. No a já jsem si koupila patchworkovou deku, na kterou jsem se tehdy chodila dívat do výkladu v jednom obchůdku v Luhačovicích :-) Deku jsem si přinesla domů, celá nadšená jsem na ní seděla a zkoumala ji. Nakonec mi proběhlo hlavou, že to přece není nic, co bych nezvládla taky. A tehdy to začalo podruhé! Nejdříve barevné povlaky na polštářky z košil a závěsů z bazaru a první deka 200x220 cm na sebe nenechala dlouho čekat. To je ona :-)
Deku mám doteď, je už taková "unavená" a používáme ji na válení po dvoře. Inspiraci na ni jsem čerpala v knize o patchworku.
Ta navlečená jehla mi asi byla souzená, když se mi od dětství pletla do rukou, přestože ta naše spolupráce dlouho nebyla z nejlepších :-) Vždy se odněkud objevila, zkoušela to se mnou znovu a znovu, dokud jsem pro ni nedozrála a nezůstaly jsme spolu, troufám si říct - věrně a napořád.
Ruční práce obecně mi ale učarovaly. Od útlého dětství mě babička o prázdninách učila plést, háčkovat, vyšívat. Pak jsem zatoužila chodit do kurzu paličkování, kam jsem s radostí docházela několik sezón. V paličkování jsem to dokonce dotáhla až k práci lektorky na několika kurzech. Kreativitu mám v krvi, krom jmenovaných textilních technik jsem vystudovaná keramička a po maturitě jsem šla na "peďák" studovat učitelství výtvarné výchovy. Takže když zrovna nemám olepené tričko nitěmi, tak mám pro změnu bláto za nehty :-D
V patchworku už jsem se také docela vypracovala. Jedna dětská deka mi vyšla v časopise Švadlenka (zde ↓ )
Loni jsem dostala nabídku vystavit jednu ze svých velkých dek na festivalu patchworku v Ostravě. Deku jsem na výstavu zapůjčila, narostl mi hřebínek a rozhodla jsem se se svými zkušenostmi podělit s ostatními. Což je důvod, proč zakládám tento blog. Tak pojďme na to! 😉
