Proč je patchwork tak drahý?

Už delší čas mám v hlavě nápad na sepsání nějakého povídání o tom, proč jsou patchworkové výrobky tak drahé, jak jsou. Nezřídka se setkávám s šokovanými výrazy. Svým způsobem se nedivím, když sama vidím v obchodech typu Jysk "patchworkovou" deku za pár stovek - to jsem zase v šoku já. Rozumím tomu, že zákazník je pak šokovaný tou nulou navíc, kterou mu já naservíruji.

Tak se na to pojďme mrknout, proč patchworkový výrobek stojí, kolik stojí a co je za tou nulou navíc.

Taková klasika, přikrývka jednolůžko 140 - 150 x 200 cm, oblíbený námořnický vzor, prošívání ve švech a na spodní straně plátno. 
Například toto:

Nic složitého, ale....
Na takovou přikrývku je potřeba zhruba deset pláten na patchwork samotný. Čím méně druhů látek, tím hůře se "nahodilý" vzor skládá. Ono je to jedno, jestli budu střídat dvě, nebo deset látek. V součtu je potřeba určitý počet metrů a přes to nejede vlak.
Potřebujeme plátno na spodní stranu, ale pozor, šířka metráže 150 cm +, ať nemusíme čarovat a nadpojovat (a přidávat si práce).
Potřebujeme vatelín dovnitř, extra látku na lem.
Protože levnější plátna se sráží, musíme koupit o to víc. Já kupuji navíc 10-20% délky. 

Pojďme deku ušít v nějaké té levné variantě.

Nejdřív musíme propočítat spotřebu podle toho, kolik pláten a v jaké šířce si zákazník vybere. Látky vyhledáme v eshopu a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí navybíráme 10-12 látek, jejichž fotografie stáhneme a uděláme z nich koláž, kterou pošleme zákazníkovi ke schválení. Jakmile barevnou kombinaci zákazník odsouhlasí, látky objednáme a zaplatíme k nim cca 100,- poštovné. (Stovku v lepším případě, pokud neobjednáváme z několika eshopů najednou.)

Vatelín jsme objednali už dříve ve velkém, takže tady se poštovné rozptýlí mezi X zakázek. 

Deset pláten po 40 centimetrech, to jsou dohromady čtyři metry.
Do košíku nasázíme plátna kolem 100-120 korun za metr.
Objednáme ještě zhruba 0,5 metru plátna na lem a 2,2 metru plátna na spodní stranu. 
Vatelín stogramový kupuji kolem 70 korun za metr.

Suma sumárum, jsme zhruba na 1000,- a to jsem ještě ani nezačala šít. 

Pošťák přiveze látky a je potřeba je vysrážet. Já látky srážím v horké vodě, z horké do studené, nechám volně schnout na šňůře a pak žehlím.

Zde se k ceně materiálu začíná přičítat cena práce.
vyhledávání látek na eshopu, tvorba návrhu, koláže, práce spojená se sháněním materiálu - minimálně 1 hodina
srážení a následné žehlení - 1 hodina
řezání čtverců - 50 minut
skládání vzoru a šití - 2 hodiny (Opravdu se nahodilý vzor pečlivě skládá, aby byl v celé ploše stejnoměrný atd. Nešije se tak, jak to přijde pod ruku. )
kompletace tří vrstev sendviče - 30 minut
prošívání v liniích švů (asi nejrychlejší varianta prošití) - 1 hodina a 30 minut
lemování včetně přípravy lemu, jeho řezání, nadpojování, žehlení - 1 hodina

Práce na takové dece je dejme tomu 8 hodin. Po deseti letech praxe a s řadou fíglů, které práci urychlí. 

Větší část z těch osmi hodin je zapnutá žehlička a šicí stroj, takže se propálí elektřiny řádově za desítky korun. 
Nitě nakupuji na velkých návinech a pak jsou to korunové položky na jednom projektu. 
A cosi také stojí ta horká voda na srážení látek. 

Hotový výrobek je potřeba nafotit, obvykle to obnáší jít někam ven za přírodou, fotky pak upravovat, byť (bohužel v mém případě) neprofesionálně. Tím vším se dá strávit klidně i několik hodin. Anebo najmout a zaplatit profíka? U nákladnějších výrobků o tom lze uvažovat, ale u těch laciných ne.

Cena zhruba 2500 - 3000,-  za takovou deku bez polštářku mi přijde jako spodní hranice. Levné látky a dobře odvedená, ale rychlá práce zkušených rukou. 

Určitě by to šlo udělat levněji. Látky ani nesrážet, ale jen letmo přeběhnout napařovačkou, anebo ani to ne. Prošít jen na pár bodech, či vůbec neprošívat. Zrušit živnost a jít dělat "bez papíru" za 30 korun na hodinu. Ne, toto dělat nechci a nebudu.

Chci vyrábět takový patchwork, který bude dlouho krásný a bude účelný. Nebudou se oddělovat vrstvy od sebe, nebudou se rozjíždět švy. Takový, který bude ještě za řadu let způsobovat úsměv a ne naštvání ze špatného nákupu. Takový, za jehož kvalitou si budu stát. Proto svou práci zlevňovat nebudu. Bylo by to na úkor kvality. V ceně mého patchworku je osobní přístup, průběžná komunikace během práce a ucho ochotné naslouchat ještě dlouho po dokončení obchodu, jestli se náhodou přece jen nepřihodila nějaká vada.

Jestliže je cena poměrně jednoduché deky kolem tří tisíc, asi už vás nepřekvapí deky složitější za pět, sedm, deset tisíc, že? 

Tato přikrývka velikosti 220x250 cm šitá z křivek mi trvala necelých 40 hodin. 40 hodin práce vynásobte hrubou mzdou, přičtěte zhruba 3000,- v materiálu (levnější evropská plátna) a jsme na pětimístné částce. (Opět zdůrazňuji, že je to rychlá práce zkušených rukou, kde je efektivita práce dotažená prakticky k dokonalosti a pod rukama to jen odsýpá.) Pod touto přikrývkou spíme už několik let, nešetříme ji a pořád je super. Proto si troufám tvrdit, že stejně dobře bude má práce sloužit i zákazníkovi. Za kvalitou své odvedené práce si stojím. Dokonce byla přikrývka zapůjčena na výstavu patchworku v Ostravě.

Šila jsem i mnohem složitější quilty. Kde bylo práce řádově v týdnech, měsících. Ale protože jsem je šila jen pro zábavu, hodiny jsem si ani nepsala, což mě zpětně upřímně mrzí. Samotnou by mě zajímalo, jakou má cenu třeba toto....

Jen úplně hrubým výpočtem, látky jsem kupovala vesměs Ameriky, tedy z kategorie dražších. Nějak kolem čtyř - pěti tisíc mohlo být v materiálu. A šití? Šila jsem postupně přes rok. Ale já myslím, že při odpracovaných 200 hodinách měsíčně by to bylo realizovatelné za zhruba 1,5 měsíce. No, tento quilt má cenu bazarového auta :-)) 

(Když se podívám na to mé milované plnoleté "žihadlo" zaparkované za oknem, ty by se daly za jeden takový quilt koupit i dvě :-D )

Já sama patchworkové výrobky považuji svým způsobem za něco luxusního, za investici. Za něco, co nemá každý. Je to pro mě něco jako šperk, jako unikátní kus nábytku dělaný na míru jen pro mě. Jako ručně šitá kabelka z kůže, která je jen jedna na světě. Jako hodinky vyrobené z drahých kovů, které si koupí jen opravdový "gurmán". A chci, aby mé výrobky kvalitním a originálním šperkem byly. Kdyby bylo po mém, šiji pokaždé něco úplně jiného, vymýšlím nové složité vzory, kombinuji je mezi sebou. Avšak poptávka míří převážně do těch jednoduchých čtverců :-)) Věřím, že za tou poptávkou po čtvercích je částečně i jejich cena. Že je to ještě takový ten finančně únosný kompromis.

Tak to nějak uzavřeme, to téma ceny. Je potřeba se zamyslet, proč ten výrobek chci? Protože se mi líbí jeho originalita a řemeslné zpracování? Protože obdivuji kus talentu toho, kdo jej vyrobil? Pak je potřeba počítat s jeho vyšší cenou. Jestli chci jen "něco" na přikrytí a nechci do toho moc investovat, je spousta jiných a pěkných možností, co si do té postele rozložit. Každý z nás má jiný vkus, jiné nároky, jiné preference v investování peněz a je to v pořádku :-) Nakonec by to byla nuda, kdyby měli všichni všechno stejné, ne?

Jak jsem sešívala vzpomínky na maminku

Oslovila mě jedna velice milá paní a povídala, že jejímu manželovi zemřela maminka a ona by pro něj chtěla z jejího oblečení ušít deku jako dárek na památku. Přiznám se, že jsem byla trochu v rozpacích, protože u takového šití je to poměrně ošemetené. Když látky vybírá ze skříně laik, nemusí úplně dobře odhadnout kvalitu a složení látek, některé můžou být sice krásné, ale letitým používáním už řídké a na hraně životnosti. Snadno se roztrhnou a je to pak škoda, když se pracný výrobek začne zanedlouho trhat. Paní mi přivezla plnou obrovskou tašku všemožných halenek, zástěr, povlečení, ubrousků, vše krásně vyvoněné pračkou a že si to mám přebrat dle svého uvážení. 


Zalila mě taková zvláštní odpovědnost. Paní na mě spoléhá, že jim uchovám to, co jim po mamince zbylo. Není to, jako když se šije z nové metráže a něco pochybí. Tam prostě přikoupím a není co řešit. Tady je to jiné. Každý kousek je potřeba řezat s rozvahou, obcházet letité flíčky, dírky a vytěžit z toho maximum.Tento projekt je pro mě mimořádný dvojnásob. Zákaznice si přála celou deku sešívat ze šestiúhelníků. A jejda, šestiúhelníčky jsem sice šila, ale ne v takové ploše. To bude "masakr". Dokoupila jsem si plastovou šablonu, protože v tomto množství si hrát s kartonovou by bylo zdržující.S paní jsem se setkala zhruba před dvěma týdny, taška mi leží doma a já pořád přemýšlím, jak vzor hexagonů pojmout. Jestli prostě nahodile skládat látky na přeskáčku, nebo skládat nějaký motiv? Jestli hexagony proložit bílými kontrastními trojúhelníky a udělat opticky hvězdy? Možností je spousta. Naštěstí jsme se dohodly tak, že času mám opravdu dost a můžu rozmýšlet.

Práce je časově mnohem náročnější, než jsem čekala. Při "porcování" všech těch halenek a zástěrek mi došlo, že pokud chci z látek vytěžit maximum, bude potřeba opatrně rozpárat všechny tvarující záševky a sklady. Některé kusy oblečení jsou snad i nenošené, jiné už hodně opotřebované. U některých více opotřebených jsem rozmýšlela, jestli má vůbec význam je používat. Aby se díl v dece po pár pracích cyklech nerozpadl. 
Při párání a stříhání jsem se často pousmála, protože všechny ty propínací zástěrky a halenky vykazovaly přesně to, co měla na oblečení moje babička. Knoflíky přišívané každý jinou nití, různé ručně šité záplaty. V žádném případě to nemyslím jako výsměch, přijde mi to naopak takové milé. Dýchla na mě nostalgie a vzpomínky na babičku. Přesně takto jsem před pár lety recyklovala její zástěry, noční košile a povlaky na polštáře.Jak jsem začala řezat pruhy a z nich hexagony, cvičně jsem skládala tvary vedle sebe a došlo mi, že tudy cesta nepovede. Látky jsou všechny barevné, se vzory, což je super. Ale když se naskládají bezprostředně vedle sebe, není to úplně ono. Nebo alespoň to není dle mého vkusu. Nemám ráda výrazné vzory u sebe. Takže je ve hře varianta proložení bílými trojúhelníky a skládání vzoru do hvězd. 

Zákaznici jsem cvičně složila na stůl pro představu obě varianty, vyfotila a poslala, ať se rozhodne. Jednoznačně chce variantu bez bílých trojúhelníků. Údajně varianta s divokými barvami přímo u sebe dokonale vystihuje jejího manžela :-) Tak jo, když je to takto, uděláme deku barevnou a divokou a bude to tak správně. O pána tady jde především! :-) 

Začala jsem hexagony v nahodilém pořadí sešívat do řad po pěti kusech a řady sešívala po pěti do bloků 5x5 hexagonů. Nerada manipuluji s dlouhými pruhy, tak si práci dělím do menších úseků. A šlo to docela rychle, až jsem sama překvapená. Čím mě zdrželo stříhání a chystání oděvů, to jsem dohnala při šití. 

Za dvě hodinky jsem měla sešitý metr čtvereční. Dcera statečně pomáhala a sežehlovala přídavky na švy svou dětskou žehličkou. A já jsem u toho vážně rozmýšlela, jestli jí přece jen nedat opravdovou minižehličku a nenaučit ji ty přídavky sežehlovat doopravdy :-) Ať si na pomáhání jen nehraje. No ještě si to nechám projít hlavou. Ošetřování popálenin jsem už asi od školy vypustila z hlavy :-)) 

Hexagony mi vyšly na top 150x200 cm a k tomu dva polštářky 50x50 cm. Po dohodě s paní jsem udělala sešívanou i spodní stranu. Z různě velkých obdélníků, pruhů a zbylých hexagonů jsem sešila plachtu o něco větší, než top. Vrstvy jsem proložila hlazeným vatelínem a proquiltovala meandry. Zvolila jsem meandry, protože jsem potřebovala pečlivě "potuplovat" většinu švů. Měla jsem obavy o životnost deky a věřím, že pečlivé prošití udělá dece jedině dobře. Sem tam jsem při sešívání narazila na dírku v látce, která mi při řezání unikla. Tak jsem dodatečně podžehlovala vlizelínem a myslela na to při quiltu. Dírku jsem obtočila meandry tak, aby se zafixoval vlizelín a neprolézal přes dírku v budoucnu vatelín. Proquiltovanou deku jsem dokola zarovnala a začistila lemem. A protože na většině těch zástěrek a halenek byly zajímavé knoflíčky, napadlo mě dozdobit jimi plochu deky a paní byla z nápadu nadšená. Tak jsem plochu hotové deky různě nahodile dekorovala našívanými knoflíčky. 

Byla to pro mě cenná zkušenost, dalo by se říct, že až emoční záležitost. Navzdory prvotním rozpakům nad kombinací barev a vzorů se mi tento styl nějak dostal do krve. Přece jen je to patchwork ve své prapůvodní podobě - tedy ze zbytků látek, starého oblečení a sešívaný, jak to zrovna vychází.

Děkuji za tuto krásnou příležitost zkusit si zase něco jiného a nového :-) Předtím by mě ani nenapadlo pokoušet se o šití hexagonů. A tady jsem zjistila, že k té nechuti vlastně nebyl důvod. Šije se to překvapivě dobře. 

Přeji budoucímu majiteli, ať jej deka vydrží dlouho hřát na těle i na duši.

přípravy na cestu :-) 

Obal na turistický deník

Možná jste zapálení turisté a možná si během cestování kupujete turistické vizitky a lepíte si je do deníčku. Moje kamarádka tou zapálenou turistkou je a chtěla po mně ušít hned pět obalů. Když už jsem tedy vymýšlela celý postup, rozhodla jsem se dát dokupy návod pro vás. Krom jiného i pro mě, až si za rok někdo vzpomene a bude chtít další, tak ať nemusím pracně ty rozměry vymýšlet znova :-))

Odbočme tedy na chvíli od patchworku. I když také by se dal použít. Pokud použijete místo vnější látky nějakou patchworkovou techniku, také by to obalu slušelo :-))

Bude na něj potřeba:
- pruh látky d. 20 cm v celé šíři 130 cm+
- ronar 20x40 cm
- magnetické zapínání - 1 sada
- provázek 15 cm dlouhý
- zip 20 cm dlouhý, já mám z metráže
- šikmý proužek cca 120 cm x 4 cm
  pokud si šikmý proužek budete vyrábět, je dostačující udělat jej ze čtverce 25x25 cm

- plastové kolíčky na lemování šikmým proužkem. Jsou šikovné, ale ne nezbytné.
- páráček na prořezávání dírek na zapínání

Z látky si nařežte:
- dva kusy 20x40 cm, lícová a rubová látka obalu
- klopa 1 ks, 18x20 cm
- druhá klopa 1 ks 20x20 cm
- dva díly na kapsičku se zipem, 1ks 3,5x20 cm a 1ks 6x20 cm


Látku 20x40 cm určenou na vnější stranu si vyztužte ronarem.

Čtverec 20x20 cm, ze kterého má být klopa, přeložte lícem na líc a sešijte v okraji s 1cm švovým přídavkem. Přídavky rozžehlete, ale opatrně, ať si nepřežehlíte celou klopu, resp. nevytvoříte si nechtěně přežehlené okraje

Klopu obraťte, šev natočte někde k okraji a klopu nyní přežehlete. Druhý díl látky 18x20 cm přeložte napůl rub na rub a přežehlete. Nyní máte dvě stejné klopy 9x20 cm. Obě přešijte podél budoucího viditelného okraje na šířku patky a zpevněte tím okraj.

 Jedna je otevřená a druhá uzavřená.

Na zip si přišijte oba proužky. 3,5x20 a 6x20 cm. Já přišiji látku na zip líc na líc, látku roztáhnu a prošiji po lícové straně ještě jednou. Okraje entluji.

Oba volné dlouhé okraje kapsičky založte asi 5 mm do rubu a přežehlete.

Vezměte si vyztuženou látku 20x40 cm a vyznačte si na ní 10 cm od kratšího okraje značku jako začátek zaoblení.

Podélně přeložte napůl a vytvořte oblouk. Buď od ruky, nebo si obtáhněte nějakou šablonku. Třeba talířek apod. Oblouk obstřihněte. A stejný i na druhé, nevyztužené látce 20x40 cm

Ronar z odstřiženého rohu si dejte bokem, ještě ho využijeme.

Dejte si nevyztuženou látku rovným okrajem vlevo a naskládejte si na něj klopy a kapsičku. Vlevo klopu s volným okrajem, doprostřed klopu se začištěnými oběma okraji a do prava kapsičku užším proužkem ke klopě. Rozměrově se držte obrázku s metrem. Metr je přiložený k levému okraji. Uznávám, že v tom vzoru látky se špatně orientuje. Snad to zvládnete bez potíží :-)

Nyní přišijte rovnostehem pravý okraj začištěné klopy a oba dlouhé okraje kapsičky.
Kapsičku přistřihněte podle oblouku. Oblouk by neměl zasahovat do zipu.

Volné místečko vpravo vedle kapsičky nyní využijeme pro umístění magnetického zapínání. Kapsička až do konce oblouku by asi vypadala lépe, nicméně jsem se chtěla vyhnout právě zapínání na kapsičce. Najděte si střed a udělejte značku asi 1 cm od okraje kapsičky. Podle podložky zapínání si udělejte dvě rysky na budoucí proříznutí.

Vezměte kousek ronaru z odstřižených rohů. Já jsem ho prostě sloupla z látky, vystřihla čtvereček asi 2x2 cm a nažehlila ho do rubu přímo pod nakreslené značky. Opatrně prořízněte páráčkem dva otvory na prostrčení zapínání. Prostrčte hroty magnetu, nasaďte podložku a hroty roztáhněte.

Na druhý díl zapínání si vezměte vyztuženou vnější stranu obalu. Najděte si místo 8 cm od hrany a uprostřed.

Udělejte si stejné značky a nasaďte druhý díl zapínání.

Sešpendlete si k sobě obě látky 20x40 cm, vyrovnejte a přišpendlete vše, co zatím není přišito. Levou klopu a provázek. Provázek jsem z obou stran opálila zapalovačem, přeložila napůl a přišpendlila na místo, kde se bude obal ohýbat kolem hřbetu deníčku. Což je 13,5 cm od rovného kraje. Je vše na svém místě? Dobře, teď už jen budeme lemovat.

Pokud nemáte šikmý proužek koupený, připravte si jej ze čtverce 25x25 cm.
Čtverec rozřežte po úhlopříčce a sešijte k sobě vzniklé dva díly do kosočtverce. Šev rozžehlete a podél šikmo řezaných stran řežte proužky 4 cm široké. Vzniklé proužky si nadpojte zhruba do délky 120 cm. Množství je úplně dostačující, ještě mi zbylo.

Začněte proužek přišívat po vnitřní straně obalu. Hlídejte si klopy, provázek, všechno, co by se mohlo hnout. Lemování jsem podrobně popisovala již v dřívějším příspěvku o běhounu "opilcova stezka". Je tam popsáno o spojování konce a začátku lemovacího proužku, i zakládání rohů.

Našitý a spojený lem si obraťte na vnější stranu a buď rovnou přišívejte, nebo si ho založte a přichyťte kolíčky. Po přišití lemu je hotovo.

Snad se to povedlo :-)

Poutko z provázku slouží buď k zavěšení na věšák, nástěnku, nebo si na něj ještě přidejte karabinku či kroužek na klíče a můžete si obal nosit zaháknutý v batohu a neztratit jej. Což je šikovné zejména u dětí :-) Do kapsičky si dejte tužku, či něco jiného, co budete při sbírání samolepek potřebovat.


PS: Protože dávám postup k dispozici zdarma, ocením, když jej nebudete užívat ke komerčním účelům.

Vintage quilt v přírodních tónech 150x200 cm

Tak jsem zase tady a konečně si po všech těch drobnostech ušijeme velký quilt. Tento použitý motiv károvaného drážďanského talíře se mi líbí už dlouho a tak jsem se odhodlala do něj pustit. Není to nic složitého. Největší problém bylo možná nakombinovat látky. Použila jsem jich hodně, aby každý talíř byl jiný. Což je ostatně můj rukopis - ráda používám na jeden quilt třeba 30 i 50 látek :-) Po těch letech u patchworku není problém je vytahat z regálů. 

Budeme šít tenkou letní přikrývku 150x200 cm z dvanácti základních bloků.

Protože mám ráda takové ty staré vybledlé barvy a tradiční vzory, vybírala jsem látky, jež budou evokovat letitý quilt se všemi zuby času, které ke starým quiltům patří. Jako podklad jsem použila světle béžový mramor evokující zapranou látku a do talířů jsem vybírala látky všech barev. Barvy ale v takových odstínech, které vypadají, jako by na ně roky svítilo slunce. Vesměs vybledlé odstíny smetanové, béžové, nevýrazné bledě modré apod., či naopak do kontrastu indigo, vínová, starorůžová, lahvově zelená apod. Spíše teplé barvy. Ale staré látky je potřeba evokovat i použitými vzory na látkách, ne jen odstíny. Proto jsem používala jen vzory, které by mohly být použity např. před 150 lety. Drobné květy, drobné káro, puntíky, mramory apod. Použití mramorů různých odstínů považuji za dobrou volbu, protože skutečně propůjčují quiltu nádech stáří a vyšisování barev letitým používáním.

Z látek, výplní a výztuh budete potřebovat:
- barevné látky na proužky talířů - 12 x 4 proužky široké 2¹/₄" v šířce (s rezervou) něco málo přes 120 cm. Nemáte-li šířku metráže přes 120 cm, nadpojte si. 
Pro rychlou představu - v součtu délka plátna odpovídá cca 270 cm (při šířce metráže 120+)
- krémovou nevýraznou látku na podklad pod talíře, cca 310 cm (6 řad po dvou čtvercích 51 x 51 cm), výhodou je plátno v šířce 160 cm - vejdou se tři čtverce vedle sebe a postačí délka cca 210 cm
- látku na spodní stranu dle vašeho vkusu, délka 210 cm x šířka 150+
- vatelín či jinou výplň v odpovídajícím množství (já poprvé použiji hlazený vatelín 100g/m2 v šířce 160 cm)
- látku na lem, tmavou, s nevýrazným vzorem - proužek 2¹/₂" x cca 7,5 metru, tj. v metráži š. 140 cm cca 0,4 m
- vlizelín na nažehlení aplikace středů talířů, 12 čtverečků cca 12x12 cm (já jsem tahala ze zbytků, co dům dal)

❕❕❕ - při nákupu metráže berte v potaz srážení látek. Na dvou metrech může být případné sražení dost poznat, tak ať vám nakonec nepochybí...


A z pomůcek si připravte:
- klasicky řezák, rovné pravítko, podložku
- šablonu Drážďanský talíř, já mám Liza Decor 8", 16° na 20 cípů talíře
- pomůcku na převracení růžků cípů talíře a na protláčení hrany koleček na aplikace. Já jakožto keramička jsem sáhla do "vercajku" a vystačila si s hrnčířskou špachtlí :-))
- patchworkovou 1/4" patku

Na quiltování bude potřeba 
- quiltovací patka
- quiltovací rukavice
- quiltovací zavírací špendlíky


Jdeme na to. Začneme jedním talířem. 
Připravte si 4 látky, ze kterých si nařežte 4 proužky v šířce 2¹/₄" a v délce něco málo přes 120 cm. Proužky sešijte na střídačku světlý - tmavý - světlý - tmavý a švové přídavky sežehlete do tmavých látek. 

Já proužky sešívám v okraji o kousek posunuté zhruba do úhlu sklonu šablony, abych minimalizovala odpad po seřezání. Začnete vyřezávat klínky a šablonu přikládejte vždy na další díl obráceně. Dávejte pozor na přikládání šablony užším koncem na okraj látky. Přesah aby byl na širší straně. Je potřeba udržet proužky stejně široké bez ohledu na směr řezání.

Každý klín přeložte po vertikále napůl líc na líc a sešijte k sobě dlouhý okraj. 

Švový přídavek prsty rozdělte a špičku obraťte lícovou stranou ven. K vytvarování špičky si pomozte pomůckou (já špachtlí... :-) )

Každou špičku přežehlete a začněte si skládat vzor. Máte mít nařezáno 10 +10 kusů od každé varianty směru látek.

Začněte sešívat talíř. Díky sežehlení švových přídavků do tmavých látek máte předchystané zámečky pro přesné sešití. Hotový pak vyžehlete a švové přídavky sežehlete dokola jedním směrem.

Jeden talíř je hotový, dejte ho stranou a stejným postupem ušijte i všechny ostatní. 

Připravte si 12 podkladových čtverců pod talíře o velikosti 20" ( či 51 cm)

Fintou na rychlé a přesné vycentrování talíře je složení čtverce přesně po obou osách a přežehlení přehybů. Vycentrování talíře je pak otázkou několika vteřin. 

Talíř si přišpendlete a rovnostehem obšijte asi tak 1 mm od okraje. 

Já, osoba na látky lakomá... po přišití talíře odstřihuji nadbytečnou podkladovou látku z rubu. 

Z odstřižených kruhů si nachystám kroužky na střed talířů. Jako šablonku jsem použila víčko od krému šikovné velikosti. Přiměřte si, co dům dá, aby byl okraj talíře překrytý aplikací o dostatečný švový přídavek. Na milimetry tentokrát nehrajeme. Tužkou jsem obkreslila kroužky na rub látky a nůžkami obstřihla cca 1 cm od linky.

Z oboustranného vlizelínu jsem nastříhala díly o něco větší, než obstřižený kroužek. Výztuhu přiložte na líc látky a obšijte podél linky po celém obvodu. (Pokud nemáte oboustrannou, nevadí. Oboustranná se mi sice osvědčila více, ale obejdete se. Použijte jednostrannou a lepící stranu přiložte na líc)

Do výztuhy opatrně prostřihněte díru uprostřed. Neprostříhněte si i látku! Já jsem do výztuhy vystřihla kulatý otvor tak, aby mi kolem obvodu zbylo zhruba 2 cm výztuhy. Od ruky, je to jedno. Zarovnejte přečnívající výztuhu přes vnější okraj kroužku. Otvorem kroužek převraťte lícem ven a nějakou tou špachtlí protlačte zevnitř okraje do pěkného pravidelného tvaru. 

Otvor pod talířem jsem podložila pečícím papírem, abych si kroužek nepřilepila na žehlící prkno. Kroužek si můžete přeložit na čtvrtiny a lehce v okrajích stisknout. Vyznačíte si tím dvě osy a snadno kroužek vycentrujete na talíř. Přesně přiložte na střed přes otvor a přižehlete. Přižehlený kroužek obšijte rovnostehem 1 mm od okraje, stejně jako talíř. Anebo použijte aplikační steh. Co bude více lahodit vašemu oku. 

Jeden kompletní blok je hotov. Stejně udělejte všech 12 kusů.

Hotové bloky si poskládejte do barevné kompozice dle svého vkusu. Já je skládám tak, aby nebyly u sebe podobné barvy. Aby byly zastoupené zhruba stejnoměrně v celé ploše. 

Sešijte všechny čtverce do topu.

Nyní budeme kompletovat "sendvič" na prošívání. Vyžehlila jsem si spodní látku i top. Spodní látku jsem prostřela na podlahu lícem dolů, na ni rozložila a vyhladila vatelín a nahoru pečlivě vyrovnala top. Kolem dokola pečlivě kontroluji, jestli není některá z vrstev pootočená, posunutá. (Což by dělalo estetickou paseku u geometrických vzorů na látkách. Ubíhající proužky nejsou nic moc...)

Jste-li si jistá, že je vše v pořádku, celý sendvič spojte k sobě. Někdo stehuje, já špendlím zahnutými quiltovacími sichrajskami. Používám jich hodně, ušetří mi to pozdější párání quiltu při nechtěném podhrnutí látky pod strojem.

Pusťte se do prošívání dle své chuti a svých dovedností. Já jsem medailony proquiltovala svými oblíbenými smyčkami na spoustu způsobů. Každý jinak :-)

A na prostor mezi medailony jsem použila volnější meandry. 

Sama jsem mile překvapená první zkušeností s hlazeným vatelínem. Nádherně se celý quilt naroloval pod rameno stroje, prošívalo se hladce a bez větší námahy. Quilt zůstal příjemně měkký a poddajný i navzdory poměrně hustému proquiltování. Do budoucna mám jasno!

Po začištění všech konců nití celý quilt po obvodu zarovnejte na rovný obdélník a budeme lemovat.
Připravte si lem dle rozměrů uvedených nahoře v seznamu a lem našijte na rub a přeložte do líce. Pokud tápete, lemování jsem popsala poměrně dopodrobna v postupu na běhoun z opilcovy stezky.



Těším se na vaše fotografie hotových výrobků!

PS: Protože dávám postup k dispozici zdarma, ocením, když jej nebudete užívat ke komerčním účelům.